Jak čas plyne začínáme být stále více a více živější. Bojové hry se sourozenci nás velmi baví a trávíme jimi většinu svého času. Již to začíná být občas boj jako v opravdovém dospěláckém světe. Hrou si tak vytváříme situace, které nás mohou v životě potkat. Při mnohdy krkolomných potyčkách zvyšuji svoji fyzickou sílu, obratnost, budují sebevědomí a hlavně poznávám své možnosti. Zjištuji, že ne vždy jsem ten nejsilnější. Učím se tak chování a pravidlům života ve skupině, učím se zde využívat možnosti a respektovat určité hranice. Nejlépe nás zvládá naše máma, tak vždy ví, kdy má zasáhnout přísně svoji výchovou a kdy potřebujeme ještě láskyplnou péči.
Nejraději ale mám
hry s naším dvounohým páníčkem a hlavně s těmi dvěmi menšími, kteří zatím nejsou tak vysocí a mají menší ručičky a nožičky. Zato mají také spoustu hraček někdy podobné těm našim. Začínají nám ukazovat i trochu jiný svět než jen prostředí dvorku a boudu naší mámy. Jsme zapojeni do běžného chodu jejich smečky a moc se nám to líbí. Už se také začínám těšit na svého nového páníčka, pro kterého budu jen ten jediný!!!
Tak a myslím, že už jsem toho řekl spoustu, tak mě teď už nechte odpočívat a nabrat síly do dalších her.
Náhledy fotografií ze složky 6. týden
